pondělí 6. února 2017

Jednou ten správný čas přijde...




Čas letí... minutu po minutě.. rok za rokem... tahle látka čekala v naší rodině dlouhých 30 let na svou chvilku. Moje mamka jí po svatbě dostala od své tchyně a mé babičky, aby si z ní ušila povlečení. Nikdy se k realizaci nedostalo. Mamce ležela ve skříni a o vánocích jí vytáhla a zeptala se mě jestli bych jí dala šanci ;-) 
To zní samozřejmě jako výzva a ty já ráda. Tedy nemusí nikdo dlouho hádat a látka se mnou putovala domů. 







Ušít povlečení, to taky není úplné leháro, jak jsem později zjistila. Když jsem nad tím přemýšlela, tak jsem si říkala, vždyť na tom nic není. Tady to zahnu, tam  udělám mé "oblíbené" zipy (oblíbené na používání nikoli na šití) a bude. No nějak jsem do té rovnice zapoměla přidat taky ty metry a metry látek. 
Látka byla ve dvou provedeních - 8 metrů standardní šíře na peřiny a zůžená na polštáře. Tady je trochu nutná úprava - co bylo před lety rozměr polštáře je dnes tak na polštářky dva ;-) A jelikož máme mezi sebou s manželem ještě jeden malej polštář, tak i na ten došlo. 
Jen co jsem povlečení povlékla( stačila jedna strana) už jsem na posteli měla dva nájemníky, co se váleli jedna radost ;-)



3 komentáře:

  1. Tiše závidím :-). Tohle povlečení bude určitě dalších třicet let sloužit.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji, v tu výdrž doufám, je to moc příjemná látka a krásně se v něm spí ;-)

      Vymazat
  2. Dobrá práce, vypadá to krásně. Šila jsem povlečení asi před dvěma lety a moje pocity byly dost podobný, nejprve "vždyť je to banalita" a následoval jiný, že se ve vší té látce utopím :).
    Šila jsem teda na deku 240*220cm a spíš z nouze, nic pěkného hotového se mi nedařilo najít. :)
    http://linetlapky.blogspot.cz/

    OdpovědětVymazat

Děkuji za Váš vzkaz. Romikka